Strana 1 z 5

1

Metodické doporučení pro případy, kdy rodič nekoná v zájmu dítěte ve

spojitosti se vzděláváním

Jaké jsou právní možnosti v případě, kdy zákonný zástupce - rodič nekoná v souladu se

zájmem dítěte (např. pokud nedává souhlasy či žádosti o zařazení dítěte do speciální školy v

případech, kdy je to v souladu se zájmem dítěte a pro dítě nevhodnější)? Co dělat, pokud

rodič nechce nechat dítě vyšetřit školském poradenském zařízení? Co jiného by mohlo udělat

školské poradenské zařízení nebo škola než kontaktovat orgán sociálně právní ochrany dětí?

Má škola nebo školské poradenské zařízení možnost vyvolat nějaké soudní řízení?

I.

Východiska

1. Základním právním vztahem mezi rodičem a dítětem, definujícím jejich poměry, je vztah

rodičovské odpovědnosti. Podle § 865 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

(dále jen „občanský zákoník“), rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Má

ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven. Podle ust. § 875 odst. 1 občanského zákoníku

rodičovskou odpovědnost vykonávají rodiče v souladu se zájmy dítěte. Nejedná-li rodič

v souladu se zájmy svého dítěte, porušuje svou základní povinnost dbát práv dítěte. Podle

ust. § 855 odst. 2 občanského zákoníku je účelem povinností a práv k dítěti zajištění jeho

morálního a hmotného prospěchu.

2. Ustanovení § 858 občanského zákoníku stanoví: rodičovská odpovědnost zahrnuje

povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě, zahrnující zejména péči o jeho

zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, v ochraně dítěte, v udržování

osobního styku s dítětem, v zajišťování jeho výchovy a vzdělání, v určení místa jeho

bydliště, v jeho zastupování a spravování jeho jmění; vzniká narozením dítěte a zaniká,

jakmile dítě nabude plné svéprávnosti. Trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti může

změnit jen soud.

3. Aby mohli rodiče své povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti vykonávat efektivně,

jsou od narození dítěte jeho zákonnými zástupci (§ 892 občanského zákoníku). Jako

zákonní zástupci dítěte mají v době jeho plnění základní školní docházky zvláštní práva

a povinnosti plynoucí ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jako

zákonní zástupci mají podle ust. § 21 odst. 2 školského zákona právo na informace

o průběhu a výsledcích vzdělávání a poradenskou pomoc školy. Tomuto právu odpovídá

povinnost školy zákonným zástupcům informace a poradenskou pomoc poskytnout.

II.

Zapojení školy

1. Brání-li zákonní zástupci svou činností nebo nečinností řádnému poskytování vzdělání

a jednají-li tak v rozporu se zájmy dítěte, ředitel školy je podle ust. § 22 odst. 3 písm. b)

Strana 2 z 5

2

školského zákona vyzve, aby se osobně zúčastnili projednání této záležitosti. Zákonní

zástupci jsou povinni se tohoto projednání zúčastnit. Na tomto projednání škola podrobně

a citlivě informuje zákonné zástupce o jejich právech a povinnostech, o tom, že se

postupuje v nejlepším zájmu dítěte a o dalších nezbytných skutečnostech, jako je například

možnost návštěvy školského poradenského zařízení (dále jen „ŠPZ“).

III.

Zapojení školského poradenského zařízení

1. V souladu s § 1 odst. 5 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve

školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, vydává ŠPZ

na základě vyšetření dítěte tzv. „doporučení“. Doporučení ŠPZ se vydávají a podpůrná

opatření se poskytují vždy v nejlepším zájmu dítěte, za účelem zajištění jeho práva na

vzdělávání odpovídajícího jeho speciálním vzdělávacím potřebám a možnostem podle ust.

§ 16 odst. 6 školského zákona. Pokud zákonní zástupci odmítají spolupracovat se školou

nebo ŠPZ, a to i přesto, že je k naplnění jeho speciálních vzdělávacích potřeb nezbytné

využití podpůrných opatření, znemožňují tím naplnění práva dítěte na vzdělávání a neplní

své povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti.

2. Neochota se školou spolupracovat se může projevit i tím, že zákonný zástupce z nějakého

důvodu navzdory doporučení učitele nebo ředitele odmítne dítě nechat vyšetřit

v pedagogicko-psychologické poradně. Pro nastavení podpůrných opatření i pro zařazení

dítěte/žáka/studenta podle § 16 odst. 9 školského zákona je přitom doporučení poradny

nezbytné, neboť vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami by nemohlo

probíhat s využitím podpůrných opatření. V takovém případě počítá ust. § 16a odst.

4 školského zákona ve znění účinném od 1. 9. 2016 s možností uložit žáku nebo

zákonnému zástupci využití poradenské pomoci na základě rozhodnutí orgánu veřejné

moci. Tímto orgánem může být nejenom soud, vykonávající tzv. „péči soudu o nezletilé“

podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ale i orgán sociálně-právní

ochrany dětí (§ 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,

ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSPOD“). Povinnost absolvovat vyšetření je tak

možné uložit nejen dítěti, jehož zákonný zástupce s vyšetřením nesouhlasí,

ale i samotnému zákonnému zástupci. Takový postup je vhodné uplatnit především za

předpokladu, že zákonný zástupce své rozhodnutí nesvolit k uzpůsobení vzdělávání žáka se

speciálními vzdělávacími potřebami pravděpodobně zakládá na racionálně

neopodstatnitelných důvodech. Vydané doporučení se poté rozešle orgánu veřejné moci,

který vyšetření nařídil, příp. orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jestliže o to požádal

(citovaný § 16a odst. 4).

3. S ohledem na princip subsidiarity je nutné trvat na tom, aby školy vynaložily náležité úsilí

v řešení problému ještě na úrovni školy, využívaly co nejmírnější opatření, a na ostatní

orgány se obracely až tehdy, nemohla-li být situace vyřešena méně invazivním způsobem.

4. V případě trvající nespolupráce ze strany zákonných zástupců jsou školy a školská zařízení

podle ust. § 10 odst. 4 ZSPOD, povinna oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou

působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v ust. § 6 ZSPOD, tj.

o děti rodičů neplnících povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti (ať už tím, že i

Strana 3 z 5

3

přes vyzvání nevyužili poradenskou pomoc, anebo tím, že navzdory doporučení školského

poradenského zařízení jednali v rozporu se zájmem dítěte).

IV.

Zapojení orgánu sociálně-právní ochrany dětí

1. Obecní úřad obce s rozšířenou působností (resp. orgán sociálně-právní ochrany dětí)

působí na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti (§ 10 odst. 1

písm. b) ZSPOD). K tomu jim poskytuje i poradenskou pomoc podle § 11 ZSPOD. Pokud

se ani takto nepodaří nastalou situaci vyřešit, může se zapojit soud.

2. Pokud selžou nástroje uvedené výše, které má v dispozici škola nebo školské poradenské

zařízení, a současně rodič - zákonný zástupce nejedná v souladu s nejlepším zájmem dítěte,

je nezbytné předně kontaktovat OSPOD.

V.

Zapojení soudu

V.1 Úkoly soudu při péči o nezletilé – vhodná opatření a nařízení vyšetření

1. Ve věcech rodičovské odpovědnosti rozhoduje soud podle § 466 an. zákona

č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Předtím, než rozhodne o nařízení

předběžného opatření (V.2) nebo o omezení rodičovské odpovědnosti a jmenování

opatrovníka (V.3), musí soud v zájmu ochrany dítěte usilovat v prvé řadě o řádné plnění

povinností při péči o nezletilého (§ 474 odst. 2 zákona) a za tímto účelem vyřizuje podněty

a upozornění fyzických a právnických osob stran péče o nezletilého a činí vhodná opatření

(§ 474 odst. 2 zákona). O vhodnosti a účelnosti navržených nebo zamýšlených opatření

soud zpravidla zjistí názor orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí, který je

obeznámen s poměry (§ 474 odst. 3 zákona).

2. Jako nejmírnější vhodné opatření slouží soudu napomenutí. V něm rodiče – zákonného

zástupce zpravidla upozorní na nutnost ochrany zájmu dítěte na adekvátním vzdělávání,

na praxi zařazování dětí s předmětným typem znevýhodnění do speciální školy, třídy,

oddělení nebo studijní skupiny a na možnost uložení závažnějších výchovných opatření,

pokud by rodič nadále jednal v rozporu se zájmem dítěte.

3. Uzná-li to soud v konkrétní situaci za vhodné, může na základě § 474 odst. 2 zákona

o zvláštních řízeních soudních nařídit, aby bylo dítě vyšetřeno školským poradenským

zařízením, a to i tehdy, jestliže o to zákonný zástupce dítěte nepožádal. Školské poradenské

zařízení má pak povinnost o svých zjištěních soud informovat (§ 16a odst. 4 školského

zákona ve znění účinném od 1. 9. 2016).

V.2 Předběžné opatření podle zákona o zvláštních řízeních soudních

1. Podle § 16 odst. 1 ZSPOD platí, že „ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče anebo

je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo

narušen, je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen podat neprodleně návrh

soudu na vydání předběžného opatření.“